Posterous theme by Cory Watilo

Průzkum: Řeknete nám, co pravidelně čtete, popř. kam píšete?

Nemáme však na mysli noviny nebo časopisy s celorepublikovou distribucí (a tedy většinou i dosahem, působností).

Jde nám především o (vaše) osobní blogy, fanziny, lokální nadšenecké magazíny apod. Pokud si najdete chviličku, dejte nám (ale vlastně i sobě samým) vědět v komentářích. Chcete-li, využijte jako šablony následující slepé otázky; zkopírujte si je do schránky, vložte do komentáře a vyplňte.

  • pravidelně čtu tyto blogy:
  • sám píši/přispívám sem:
  • ke čtení rozhodně doporučuji:

Výsledky tohoto malého průzkumu zkusíme později sumarizovat (a třeba i ocenit). Díky!

PS: pokud nám dáte tipy především na české a slovenské zdroje, budeme rádi.

Něco faktů k diskutovaným tvarům „zamči“, „rožni“, „přijdu dýl“ a podobně

Náš včerejší „tweet“ o hrubém faulu na češtinu vyvolal několik zajímavých diskuzí, dal vzniknout několika zajímavým názorům. Je třeba podotknout, že ani jeden z aktivně zapojených nemluvil „z cesty“. Cítíme však nutkání se k našemu prohlášení dodatečně vyjádřit.

  1. Tvary „zamči“, „rožni“, „přijdu dýl“ ap. jsou definitivně nespisovné (zamči), nesmyslné (přijdu dýl) či fatálně chybně – co do významu slova – používané (rožni). Faulem tyto neduhy nazýváme proto, že jsou závažným prohřeškem proti spisovné češtině. Tolik k názorům @memosis, @czechbart, @jancerny, @josefslerka, @lacertacz, @as_TMA, @j_machinegun, @MarekP, @grasevina, @alan_czech, @kubaiss ad.
  2. Na chyby upozorňujeme a odvoláváme se vždy na platná Pravidla českého pravopisu (více v našem starším článku Proč vůbec existují pravidla?), tedy ono srovnání chybně/správně vztahujeme vždy k PČP, nikoli k různým nářečím či ustáleným tvarům v různých geograficky ohraničených lokalitách.
  3. Zdá se některým z vás (v klasifikaci tvaru „zamči“) slovo faul až příliš tvrdé? Pak si představte sami sebe, že:
  • píšete pojišťovně vysvětlení stran pojistné události a říkáte, že jste „auto na stopéro zamčel...“
  • školíte kurzisty a říkáte „...no a takto si ty buňky v tom Excelu zamčete.“
  • obdržíte oficiální dopis z banky a čtete, že „...kartu si tak můžete pohodlně zamčít pomocí SMS.“

Pokud jste si sebe v těchto situacích dovedli představit, pak vás jistě napadlo, že tohoto byste se nikdy nedopustili, že? Nebo kdyby vám někdo takovýto dopis poslal (viz případ bankovní úřednice), mysleli byste si, že je to přinejmenším děsné, ne?

Proto: spisovná čeština má svá pravidla a je více než vhodné je (minimálně) v jistých situacích dodržovat. Rozhodně chápeme rozdíl mezi češtinou hovorovou nespisovnou a spisovnou (díky za korekci @UrsusLuin), to nám věřte; ovšem v této (!) diskuzi jsme místo pro argumenty postavené na nářečích a ustálených divnotvarech, promiňte, nenašli.

@pravidla

Doplňujeme, přiznáváme se předem a kajeme se. Joj, chyba!

Faul

Tahák: seznam kritických dvojic slov různého významu rozlišených pouze předponou „s(e)-“ a „z(e)-“

Často se ptáte, popř. často se obecně chybuje v zápisech slov (dvojic), která mají stejný kořen, ale mohou začínat předponou „s(e)-“ i „z(e)-“. Pokud provedete zápis špatně (tedy zvolíte nesprávný tvar), může dojít k fatální změně významu věty. Proto jsme se rozhodli sepsat hezký tahák, který by vám měl v nerozhodných situacích pomoci.

Angry_teacher

1. Snadno rozlišujeme takové dvojice, jejichž významy jsou od sebe značně vzdáleny nebo aspoň zřetelně odlišeny.

a) Obě slova jsou rozlišena nejen v pravopisu, ale i ve výslovnosti; např.:

  • sedřít (např. kůži z těla) –– zedřít (se) (např. přílišnou námahou)
  • sjednat (mír, smlouvu) –– zjednat (pořádek, nápravu)
  • slézat, slézt (se) (dolů nebo dohromady) –– zlézat, zlézt (např. hory)
  • slíbat (líbáním setřít) –– zlíbat (někoho)
  • slít (dohromady) –– zlít (polít)
  • smazat (mazáním setřít) –– zmazat (umazat)
  • smetat (např. smetí) –– zmetat (o dobytku)
  • směna, směnit (peníze) –– změna, změnit (např. zaměstnání)
  • smotat (svinout) –– zmotat (poplést, zmást)
  • sválet (např. kameny ze svahu) –– zválet (poválet)
  • svést (dolů, dohromady, k zlému) –– zvést (zkazit)
  • svolat (např. poradu) –– zvolat (zakřičet)
  • svolit (souhlasit) –– zvolit (vybrat)
  • svrhnout (dolů) –– zvrhnout (převrhnout)

b) Obě slova se rozlišují pravopisem, nikoli výslovnostní; např.:

  • sběh (lidu) –– zběh (dezertér)
  • sběhlý (dolů nebo dohromady) –– zběhlý (zkušený; který dezertoval)
  • sběhnout, sbíhat (dolů) –– zběhnout, zbíhat (dezertovat)
  • sběhnout se, sbíhat se (dohromady) –– zběhnout se, zbíhat se (přihodit se)
  • sbít (přitlouci k sobě) –– zbít (nabít někomu)
  • shlédnout (shora dolů) –– zhlédnout (spatřit)
  • shlížet (shora dolů) –– zhlížet se (např. v zrcadle)
  • skopat (zarovnat) –– zkopat (kopáním upravit terén, pokopat někoho, zkazit)
  • skosit (kosou posekat) –– zkosit (učinit kosým)
  • skout (dohromady) –– zkout (ukout)
  • skreslit, skreslovat (v tech. kreslení) –– zkreslit, zkreslovat (podat něpřirozeně)
  • skroutit, skrucovat (splést dohromady) –– zkroutit, zkrucovat (překroutit)
  • spodobit, spodobovat (přizpůsobit, přizpůsobovat) –– zpodobit, zpodobovat (umělecky zobrazit)
  • správa, spravit, spravovat (opravit nebo řídit) –– zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
  • stéci (se), stékat (se) (dolů nebo dohromady) –– ztéci, ztékat (např. hradby)
  • stěžovat si (naříkat) –– ztěžovat (činit obtížným)
  • stlouci (dohromady) –– ztlouci (nabít někomu)
  • strhat, strhnout (dolů) –– ztrhat, ztrhnout (přílišnou námahou nebo kritikou)
  • stvrdit, stvrzovat (potvrdit) –– ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)
  • súčtovat (sečíst položky účtu) –– zúčtovat (provést účtování, vypořádat se)
  • sužovat (utlačovat, trápit) –– zužovat (činit úzkým)

2. Zvláštní skupinu tvoří slovesa, u nichž předpona s(e)- nebo z(e)- význam jen nepatrně pozměňuje a odstiňuje.

Předpona s(e)- mu dodává odstín „shora dolů“ nebo „dohromady“ anebo „trochu, poněkud“, předpona z(e)- vyjadřuje spíše prostou dokonavost, popřípadě velkou míru děje. Výčet takovýchto pravopisných dvojic nemůže být úplný, protože je možné užít té nebo oné podoby k naznačení zvláštního významového odstínu slovesa. Např.: schvátit, zchvátit; schytat, zchytat; skrápět, zkrápět; smáčknout (se), zmáčknout (se); smontovat, zmontovat; spráskat, zpráskat; sřetězit, zřetězit; sešrotovat, zešrotovat; skompletovat, zkompletovat; skontaktovat, zkontaktovat apod.

Poznámka ke druhé skupině dvojic: možná bylo vaše dítě bito svým učitelem, tedy káráno za to, že napsalo v diktátu či slohové práci špatný tvar. Zkuste si nejprve se školákem popovídat o tom, jak větu myslel, co chtěl říci. Bude-li inkriminované nuance cítit a chápat, pak dejte učiteli co proto. Mluví za nás osobní zkušenost. 

Zdroj: Pravidla českého pravopisu s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky; vydala Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, ISBN 80-200-0992-2.

@pravidla

Fičůrky, mrť, hustokrutě, mocinky či krutopřísně. Co to vlastně je?

Od uživatele @ranazu jsme dostali zajímavý dotaz. Ptá se, co vlastně znamená mrť, resp. zda se náhodou význam sousloví „do mrtě“ postupem času nemění. Trošku jsme zapátrali a myslíme, že odpovědět umíme.

Mrt
Nářečí místní a sociální

Zatímco spisovný jazyk je společný celému národnímu kolektivu, běžně mluvený jazyk je místně rozrůzněn. Toto rozrůznění vzniklo už velmi dávno a prohloubilo se zvláště od 15. do 18. století vlivem změn, které tehdy v jazyce i společnosti nastaly. Místní odlišnosti jazyka se nazývají nářečí. Vedle nářečí místních rozlišujeme i nářečí sociální, tj. rozdílnou mluvu příslušníků různých profesí, příp. zájmových kolektivů (sportovců, vojáků, studentů, ale i uživatelů rozličných sociálních sítí či přívrženců hudebních stylů a žánrů).

Nářečí sociální se vzájemně mezi sebou a od spisovného jazyka liší jen výběrem slov: Železničáři říkají jistému typu motorového vozu hurvínek, zpoždění vlaku sekera či jisté vlakové soupravě králíkárna, což je příslušníkům jiných profesí nesrozumitelné. Myslivci řeknou, že lovené zvíře složili (nikoli zastřelili).

Slang a argot

Podobně se vyjadřují s citovým zabarvením příslušníci zájmových kolektivů – jejich sociální nářečí se nazývá slang. Příkladem může být slovo fičůra, popř. fičůrka (z angl. feature, vlastnost); toto slovo používají lidé pracující v počítačové a internetové branži. Lidé patřící (například) ke společenské spodině se mezi sebou již historicky snaží dorozumívat pokud možno tak, aby jim druzí, zejména kontrolní a policejní orgány, nerozuměli. Sociální nářečí charakterizované snahou po nesrozumitelnosti se nazývá argot. Příkladů kolem nás jsou stovky; stáčí si jen vzpomenout na fotbalovou aféru (např. tři kapříky na kříž, třicet kilo hrušek, ono se to samo neudělá ap.).

Nyní zpět k mrti

Mrť je dle slovníků podstatné jméno ženského rodu. Významů má několik:

  1. v lesnictví: mrť je odumřelé tlející jehličí a listí, lesní humus, lesní stelivo
  2. v zemědělství: mrť je neurodná vrstva půdy pod ornicí
  3. přeneseně znamená mrť velmi malé množství, kousek.

V přeneseném slova smyslu je možné slovo mrť použít například takto: V tomto domě mu nepatří ani mrť (nepatří mu zde zhola nic). Do mrtě (zcela, úplně, beze zbytku). Na letišti nám prohlédli kufry do poslední mrtě (nevynechali ani jedno místo).

Pokud se podstatné slovo mrť transformuje do příslovce (jsou to slova, která vyjadřují okolnosti děje, vlastnosti nebo stavu vzniklého činností), je možné jej významově chápat (resp. je v jistých geografických končinách ČR chápáno) jako „hodně“, „děsně“, „úplně“, „definitivně“, „bez diskuze“. Domníváme se, že se s vysokou pravděpodobností jedná o argot

Příkladem takovýchto významstupňujících příslovcí je tedy „mrtě“, ale také „hafo“, popř. „mocinky“. Pro někoho děsné, pro jiné běžné a nutné.

Pokud znáte další takováto hustokrutá slova, pobavte nás v komentářích.

Doplňujeme: tématu se týká hezký článek Nemálo hustej kvedloň na serveru Misantrop.

@pravidla

Dnešní odpoledne jsme věnovali vám. Zkoumali jsme vás. A už víme, kdo jste...

Při pohledu na seznam našich „followers“ jsme dostali nápad. Vypišme si několik vtipných přezdívek, resp. několik vtipných popisků přezdívek (bio). Dejme je dohromady a zkusme z nich vytvořit například povídku, příběh, krátkou básničku… Nepovedlo se. Materiálu je víc, než se dá rozumně zpracovat.

Plán jsme tedy změnili. Kreativní budeme jindy (nebo budete vy?) a všechny informace, které jsme z vašich biografií vydolovali, zvěřejňujeme. Bavte se!

Účet @pravidla sleduje sobecký elitář @koudi, prgač webotvořič s pravdomluvnými a plaveckými sklony @vsechnech, povaleč @povalec, magor do hudby a těch internetů @rotten77, ateista, realista, rádobyGeek, metalista, applista, googlista a dovšehosemotálista @koleckard, pražský autor tvořící v Praze s velice přátelskou pražskou povahou @otecfura, namyšlený pražský právník, ale zase ne tak moc, protože jsem chlapec ze Slezska, co studoval v Brně, takže zase úplný debil být nemůžu @SemSuchar.

Dále nás monitoruje @JektalJebany, také úderná pěst kavárenské třídy @chlebovo, vynikající saunér @krtek_cz, @policie_CR, @medvedobijec, donkey @oslicek, stabilně mrzký @stary_mrzout, flákač @martinzikan, typický příklad rčení o kovářově kobyle @lawondyss, failing with style since 1985 @anydot, holka, která neví co se životem, ale přesto ho miluje @la_vie_unique, povaleč, pivař a fanda sportu @nemakacenka, logical hazard @andy_wise, Tomáš Kübel alias @tomkyblik, píše zprávy – studuje fildu – překládá jazyky – zpívá jazz a prudí lidi – vyznává ňuňu, ale chce být zlá @zoe_eoz.

Mezi další slídiče patří paranoik s utříděnými bludy @_tik, svérázná pesimistka se sklony k závislosti na čokoládě @petramis, Valaška, střelená váha s váhavým střelcem za zády @pampalinka, takový ten člověk, co chce umět úplně všechno a ve výsledku neumí vlastně vůbec nic @iAlik, webděvka pro a na všechno @steinbauer, obyčejně neobyčejný človíček @houskaa, začátek digitální trojkombinace @psavec, not only perfect, but Czech too! @jan_dobrovsky, @mladypankunz, nevypočitatelně předvídatelný bručoun @michal_x_bilek, sněhové zpravodajství z Marsu @64b612, Učím se česky @kusagogaku, @hrom33, @vodomilka, jeden takovej úplně obyčejnej @onmik, tučňák a táta dvou malých lochnesek @thonzak, někdy obyčejná, někdy neobyčejná, vždy zasněná, často nesmělá, sladce naivní, příliš důvěřivá, pár let plnoletá a přesto dětinská @andelska.

Nesmíme zapomenout také na maloměšťáka se špatným vzděláním, špatnými ideály a špatným svědomím @petrkou, „nikdy nedopusť, aby ti osobní život zasahoval do soukromí“ @luk3h, úržbáře přírody @jen_da, klikače, flákače @adlo, překladatele, fotografa, šílence @kytkosaurus, Hnutí za sex na oběžné dráze @MxChaosP, zevla @machacd, věčnou naivku a stálou pochybovačku @dakrup, po zralé úvaze nalevo od všech frikulínů, kargokulťáků a loupežníků v dobře padnoucích oblecích @Tribunin, full-time altruistu @kondrej, absolventa kurzu nudy @yonah, občasného počítačového nadšence, občasného sportovce, permanentního pitomce @hrosyk.

Závěr pelotonu tvoří specialista na vlastní názory v době, kdy mládí zkušenostmi nahrazováno jesti @SlavekRydval, ein bisschen alles @petrsvestka, student s povolením milovat @exskiller, doživotní neználek, věčný divílek a blbý vtipálek @vldysek, „Jsem parazitem na celém internetu. Vše kritizuju. Také se často a rád zamýšlím nad vašimi divnými názory, které nakonec taky zkritizuju“ @OndrejNecas, nadšenec, tvrdohlavec, opilec a opozdilec @lhoracek, typical czech lazy retweeter @pavelbier, „Nemám zmodralou prostatu, nemažu si ji indulonou a nestydím se za to“ @timycz, G7mn4z1um 5tud71ng, 1T l0v3r @martpolak, moravák a pražák.. jak se hodí.. @sotik, poskok @davidlengyel, já jsem Jirka – dělám věci @jirihejl, psavý informační sběrač @tomulinek, „Jen jeden zbude-li, tim jednim budu ja“ @adamkopp, „Plavu kraula v IT a honím se po lese za poklady“ @ego_faith, „Mít hotovo aspoň něco málo. Trošičku“ @MHANM_cz, velký kritik @vavracz, soda @bicarbona, arogantní hajzl, milovník dobrého vína a hodný člověk @kolac, ex-potrhlo, nyní matka @katchaba a muž v onlajnu @mblk.

Děkujeme (nejen vám), že chcete psát česky.

PS: klidně berte tento seznam jako #ff, popř. #ffcz. Tento pátek @pravidla rozhodně nepracují. Mají totiš prázdniny.

@pravidla

 

Kdy psát velká písmena u zájmen Vy a Ty?

Už dlouho pozorujeme, že si s psaním velkých písmen u osobních zájmen Vy a Ty nevíte rady. Ve škole vám možná řekli, že to tak máte psát, protože je to slušnost. A vy teď u každého serióznějšího e-mailu nebo reklamního sdělení přemýšlíte, jestli se někdo neurazí, když ho oslovíte s malým písmenem. 

Podle Pravidel českého pravopisu píšeme tvary zájmen Vy a Ty (Vám, Váš, Tobě, Ti a Tvůj) s velkým počátečním písmenem v dopisech, kde chceme vyjádřit úctu. A to ať už se obracíme na jednu osobu, ať jí tykáme nebo vykáme, nebo na více osob. Pravidla ale také uvádí, že je to vhodné, nikoliv nutné. Míru úcty si totiž určuje každý sám.

Zdvořilost a formalita

Pravidlo velkých písmen má podle nás smysl pouze u osobních dopisů, nebo při závažné úřední korespondenci, kde se hodí být formální, a to hlavně při vykání jedné osobě. Když budete psát dopis prezidentovi republiky, pište velké bez debat. Pokud píšete panu profesorovi nebo dědovi, který je ze staré školy a hrozí, že by ho malé písmeno pohoršilo, buďte ohleduplní a napište Vy. Ale pokud píšete e-mail velké skupině zákazníků, z nichž většinu neznáte osobně, tak jaká přehnaná úcta? A u tykání nám psaní velkého písmena přijde jako vysloveně zastaralé.

Běžnější než klasické dopisy jsou dnes samozřejmě jiné formy textů, jimiž se na někoho obracíme (e-mail, reklamní leták, nabídka služeb, webová prezentace apod.). Pro takové texty není nic závazně stanoveno a záleží jen na vás, do jaké míry chcete být formální a jak moc vám psaní velkého písmena evokuje zdvořilost. Nám to přijde spíš jako gesto ze starých časů, něco jako smeknutý klobouk.

@pravidla

Los rozhodl: Vyhlášení soutěže o 3+5 odznáčků @pravidla

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili soutěže o tři hezké odznáčky s motivem „Ctím @pravidla“. Do slosování jsme nakonec zařadili všechny účastníky; ačkoliv jsme požadovali tři nejkratší česká slova mimo citoslovcí a spojek, někteří z vás nás chytře doběhli a poslali předložky, popř. částice. V pořádku! Alespoň jsme si procvičili a upomenuli se na všechny slovní druhy.

Soutez

V češtině rozlišujeme následujících 10 slovních druhů: podstatná jména (substantiva), přídavná jména (adjektiva), zájmena (pronomina), číslovky (numeralia), slovesa (verba), příslovce (adverbia), předložky (prepozice), spojky (konjunkce), částice (partikule), citoslovce (interjekce). Slova prvních pěti druhů jsou většinou ohebná. To znamená, že je lze skloňovat nebo časovat, a to buď podle vzorů, nebo jako nepravidelná. Některá slova těchto slovních druhů (například šapitó, pyré, čtyřikrát) jsou však nesklonná. Slova zbývajících pěti druhů jsou většinou neohebná. Výjimku tvoří stupňování některých příslovcí a osobní tvary spojek abych, abys, aby, abychom... [zdroj: Wikipedia]

Jak jste odpovídali?
Deset nejkratších slov (mimo předložek, spojek, citoslovcí...) jsme seřadili, číslovka v závorce vyjadřuje četnost výskytu těchto slov ve vašich odpovědích. Úl (10), oř (9), úd (9), oj (8), je (6), Aš (5), já (4), on (4), ar (3), ty (3). Celkový počet odpovědí: 40.

Kdo vyhrál?
Mezi tři vylosované výherce patří @camling, @white_kate, @banicek. Gratulujeme a prosíme o vaši korespondenční adresu. Vyzkoušíme Českou poštu.

Kdo získává speciální cenu?
Mezi další oceněné patří @SlavekRydval (za 100% a vyčerpávající odpověď a také Donutilovo sloveso „hl“), @zly_negr a @ywes (tito pánové nás promptně, prvoplánově a nepokrytě „sestřelili“ na předložkách), @petrandrysek @petrandr (za dvě velmi pěkné větičky: Oř má úd. Ví to on?) a Zdeňka Sedláčková (za tento výkon: Už to tu je? Ba, že už tu úl je. Bz... Au! Ó jé!). Gratulujeme a také poprosíme o korespondenční adresu.

Až výhry dorazí, pošlete nám prosím fotografie míst, kam jste „nás“ vzali, dali, píchli?

Děkujeme!

Odznáčky dorazily, nechť hry započnou!

Jak @ntr23 slíbil, stalo se. Odznáčky od @badgees (Badgees.cz) dorazily a jsou opravdu parádní. Děkujeme! Nebojte, rozhodně si tyto medaile nenecháme pro sebe. Od tohoto okamžiku začneme vyhlašovat zapeklitější (kreativnější?) soutěže. Vítěz (vítězové) vždy získá toto krásné ocenění (a třeba něco navíc).

Na okraj: odznáčků je na celém světě jen třicet, čili je možné hovořit o tzv. limitované edici.

@pravidla

(download)

Proč vůbec existují pravidla?

Protože se @pravidla často dostávají pod názorovou palbu typu „to je blbost, tohle tak není, toto nikdo nepoužívá, pravidla jsou pro puntičkáře, holý nesmysl“ ap., rozhodli jsme se všem zpřístupnit část předmluvy knihy Pravidla českého pravopisu. Věříme, že tento text nám (všem) může pomoci od zbytečných slovních přestřelek a válek.

Smyslem účtu @pravidla je upozorňovat na četné chyby, kterých se často dopouštíme. Pokud někoho naše práce irituje, nemusí nás přece „sledovat“. Pokud chce kdokoliv platná pravidla českého prvopisu ignorovat, popř. bojkotovat, je to jeho svaté právo. I vizitka.

Předmluva ke knize Pravidla českého pravopisu

Mimořádná pozornost věnovaná dodržování pravidel, kterými se řídí užívání jazyka v jeho psané podobě, je významnou složkou české kulturní tradice. Značná část naší veřejnosti posuzuje znalost pravopisu jako viditelný projev vzdělání člověka, v důsledném a všeobecném respektování pravopisných zásad pak vidí jeden z hlavních předpokladů pro udržení hodnot, které jazyk národu poskytuje.

Proto očekává, že k dosažení a upevnění takového stavu vytvoří pravopisná pravidla potřebné podmínky. V důsledku toho se někdy objevuje názor, že pravopisný předpis by měl být přímočarý a neměl by připouštět více možností. Rozvoj a diferenciace způsobů písemného sdělování, zejména odborného a uměleckého, vede však nevyhnutelně k závěru, že by stylové rozlišování písemných projevů měl umožňovat i pravopis.

Proto chápeme pravopisná pravidla jako soubor doporučení pro vytříbené písemné vyjadřování, od nichž se lze ve zvláštních případech odchýlit, pokud to píšící považuje za potřebné a zdůvodněné.

Přímočarosti pravopisných pravidel brání rovněž přirozený vývoj jazyka, který zasahuje i do zvyklostí grafických. Teoretické zkoumání i mnohaleté zkušenosti ukazují, že změny v jazyce musí pravopisná kodifikace brát v úvahu a vhodným způsobem se přizpůsobit skutečnému užívání. V případech, kdy tento úzus zřetelně kolísá, je nejvhodnějším řešením připustit více pravopisných variant; kolísání je totiž projevem přechodného stavu, kdy jedna podoba ustupuje druhé.

Na druhé straně musí pravopisná pravidla zajišťovat nezbytnou jednotu psané podoby spisovného jazyka, která je základem účinného porozumění.

Od vydání posledních Pravidel českého jazyka uplynulo už více než čtvrt století. Za tuto dobu se nashromáždilo nemálo pravopisných problémů, jejichž řešení veřejnost očekává, nebo přímo vyžaduje. Vznikly i nové typy názvů, nebo se aspoň rozrostly některé z nich, dříve zastoupené jen sporadicky, takže bylo třeba stanovit obecnější zásady pro jejich psaní. V posledních letech se rovněž prohloubilo poznání české výslovnosti, která grafickou podobu slov ovlivňuje; platí to zejména o slovech cizího původu, což si také vyžádalo změny v pravopisné kodifikaci. Všechny tyto okolnosti vzal autorský kolektiv, který Pravidla českého pravopisu v Ústavu pro jazyk český připravil, v úvahu.

Zpracoval kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český, Akademie věd České republiky. Vydala Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky. Vydání 1. (s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR), 1998, dotisk 2003.

Pokud nebude nakladatelství souhlasit s faktem, že jsme část tohoto textu zveřejnili, jsme připraveni jej ihned smazat.

Academia

Do dnešní půlnoci soutěžíme o hezkou a hodnotnou knihu (doplnění)

Naše první soutěž se nám úplně technicky nepovedla, protože správnou odpověď je možné snadno zjistit „opisováním“ od těch, kteří již (správně) odpověděli. Naše chyba, dobře nám tak. Soutěž ovšem nerušíme, losovat budeme ze všech správných odpovědí tak, jak jsme slíbili. Pokud tedy chcete zkusit štěstí a vyhrát perfektní knihu, odpovězte na soutěžní otázku. Příští soutěž už budeme kočírovat přes e-mail.

Děkujeme, že nás sledujete a bojujete (nejen) o lepší úroveň psaného i mluveného projevu. Hezký víkend všem.
@pravidla

Je slosováno i vylosováno: knihu vyhrává @ntr23. Gratulujeme a prosíme o zaslání korespondenční adresy na e-mail pravidlacz()gmail.com.
001

Mezi tři nejvtipnější odpovědi patří tyto:
(download)
Inkriminovaným vtipálkům děkujeme za pobavení; nezůstane nepotrestáno: chcete-li tolik oblíbené Machanarium od Amanita Design, napište nám vaši korespondenční adresu na e-mail pravidlacz()gmail.com. 

První cena:

(download)

Ceny za odvahu:

Machinarium